TOPlist
Doporučit na e-mail


Váš email:

Na email:



Nahlásit chybu

URL:

Email:

Popis:

Ve VIDEO sekci se nachází přes 20 000 článků, které jsou přehledně rozděleny do 14 kategorií. Každý den přibývají do této sekce nové příspěvky. V kategoriích obrázky naleznete obrázkové galerie.

Geniálně skryté
TOP 5 – Zakázan
OBRÁZKY – Naše ME

Sekci OBRÁZKY je, jak název napovídá, plná obrázků. Obrázky přidávají jednotliví návštěvníci a systém je rozděluje do jednotlivých kategorií. Nechybí zde Kreslené vtipy či Originální předměty.

Sekce VTIPY nemůže na zábavném serveru jako je Loupak.cz chybět. Čeká na Vás přes 15 000 vtipů rozdělených do 37 kategorií. Speciální prostor je také věnován Chucku Norrisovi. Budeme velice rádi, když přidáte i Vy svůj oblíbený vtípek


Osm hobitů

Smrtka v nemocnici

Bílá nevěsta

Blondýna

Mezi námi děvčaty

Když jde žena spát
Nepřehlédněte
Zdraví a nemoce
Různí lidé
Zločin a trest
Jídlo, pití, neřesti
Perličky

Sekce CITÁTY je velmi rozsáhlá databanka citátů, kde každý den přibývají nové a nové příspěvky od našich návštěvníků. V tuto chvíli obsahuje přes 13 000 citátů od více jak 2 000 autorů tématicky rozdělených do 47 kategorií.







Nepřehlédněte
Škola
Tajemství
Různé
Lež
Hlad

Loupak.cz myslí i na hráče, máme pro ně sekci HRY, která slouží k odpočinku. Každý týden se koná turnaj ve speciálních hrách, které umí odeslat výsledky. V tuto chvíli na Vás čeká přes 1 750 her rozděleno do 24 kategorií.


3 Card Moe

Ball And Boxes

Angel and Devil

Airport Security
Týdenní turnaj
1. punticek601991
2. Longer1932
3. padavka1866
4. pepca1594
5. tera19501505
Poslední výsledky
5. 11. 2021 m_Leo - Umbrella Trick
5. 11. 2021 m_Leo - Doof Blocks
30. 9. 2021 m_Leo - Bubble Blast 3 - Time Trial Mode
19. 8. 2021 m_Leo - Brilliant Blocks
15. 8. 2021 m_Leo - Cucaracha
Vtip velmi dlouhý, o tom, jak ruský mužik, malý a podlomený, potkal v lese slavného ruského bohatýra Čurilu Plenkoviče a zažili spolu příjemnou chvíli.

Uprostřed širé ruské stepi, na kraji vesničky Smolenka, jen coby čtyři dny povozem do Malinovky a pak měsíc do Moskvy, seděli spolu na lavičce pod břízkami děd a vnuk. Radovali se tiše spolu z krásy zapadajícího slunka, omamné vůně kvetoucích polušek a teplého vánku na tvářích. Náhle klouček zpozorněl, na chvíli zadumal se a pak rozvážně povídá: „Dědečku… povězte… znal jste Čurilu Plenkoviče?“ Starý děd se jen zhluboka nadýchl, zadíval dlouze do dáli a řekl: „Ech… tak ty se mě ptáš, Váňuško, zdali jsem znal Čurilu Plenkoviče, slavného ruského bohatýra? víš, Váňuško, to máš tak – znal i neznal. Jisté však je, že jednou, a je to už velmi, velmi dávno, jsem Čurilu Plenkoviče, slavného ruského bohatýra, potkal. Stalo se to takhle. Jel jsem tehdy z trhu v Lipovjance, slepičku i s kuřaty prodal jsem, i měl jsem dobrou náladu, a tak jsem si zpíval a radoval se pří pohledu na ten boží svět. Mohl jsem být tak na půl cesty, uprostřed nehlubokého lesa, když tu znenadání můj oslík zastaví a nechtěl jít dál. Už jsem ho chtěl pobídnout ostřeji, když tu, kousek po pěšině proti mně, zašustilo listí, ozval se zvuk kopyt a zpoza keře pomalu vyjel na svém krásném, velikém koni v překrásném postroji Čurila Plenkovič, slavný ruský bohatýr. Kouká mi do očí, míří na mě kuší a jeho kůň pomalu přijde až na kousek ke mně. Překvapením ani nemuknu, jen hledím vzhůru na ty oči a čekám, co bude. Čurila Plenkovič slavný ruský bohatýr, si mě chvíli měřil a pak najednou silným hlasem povídá: ,Dolů z osla, dědku!‘ No co budu povídat, Váňuško.
Nechtělo se mi. Ale jak tak na mě tou kuší mířil, a nevypadal, že žertuje, tak jsem z toho osla slezl. Čurila Plenkovič, slavný ruský bohatýr, jen hluboce zamručel do svých mohutných vousisek a povídá: ‚Gatě dolů, dědku!‘ No co budu povídat, Váňuško. Nechtělo se mi. Ale jak tak na mě tou kuší mířil, nevypadal, že žertuje… tak jsem si ty gatě stáhl. Čurila Plenkovič, slavný ruský bohatýr, zase jen cosi zamručel do vousů a povídá: ‚Pořádně se vyser, dědku!‘ No, co budu povídat? Váňuško.. mně se ti vůbec nechtělo. No nechtělo se mi ani trošku. Jenže to víš, jak tak na mě tou kuší mířil a nevypadal, že žertuje… tak jsem si tam na pěšině přidřepl a na tom místě jsem se vysral. A teď si to představ, Váňuško, Čurila Dlenkovič slavný ruský bohatýr, koukne na mě, pak na to hovno, jen se tak ušklíbne a povídá: ‚A teď to hovno pěkně sežer, dědku!’
Váňuško! No co? Co budu povídat, Váňuško? Jak mně se ale strašně nechtělo! Váňuško, jak mně se nechtělo! Hrozitánsky se mi nechtělo! Jenže to víš… jak tak na mě tou kuší mířil a nevypadal, že žertuje… tak jsem to hovno sežral! No v tu chvíli, Váňuško, v tu chvíli se dal Čurila Dlenkovič, slavný ruský bohatýr, do hurónského smíchu! Huba široko otevřená, zuby vyceněné, vousisko se celé třese a vůkol lesem nese se jeho halasný řehot. Prsa jak zvon se pod zbrojí nadýmají, smíchy nemůže popadnout dech, jistě i pár šišek ze stromů popadalo, div se mu slzy nezačaly koulet po tvářích… A tu náhle vidím, jak mu od samého smíchu vypadla kuše z ruky na zem. I lekl jsem se, že vystřelí, ale nevystřelila. Vjel do mě blesk, a než si toho Čurila Plenkovič, slavný ruský bohatýr, vůbec stihl všimnout, skočil jsem po ní, popadl ji a namířil na něj. Čurila Plenkovič, slavný ruský bohatýr, se s chropotem přestal smát a zvážněl. Upřeně mi kouká do očí přes hledí kuše, měří si ten železný hrot i mou ruku na spoušti a všude je najednou ticho jak v hrobě. Chvíli tak na sebe koukáme, já si pak olíznu rty, natáhnu nosem a povídám: ,Dolů z koně, bohatýre!‘ No, to víš, Váňuško. Nechtělo se mu. Ne, ne. Ale jak jsem tak na něj tou kuší mířil a nevypadal, že žertuji, tak Čurila Plenkovič slavný ruský bohatýr, z toho koně pomalu slezl. Chvíli koukám, jak tam tak stojí, a pak povídám: ,Gatě dolů, bohatýre!‘ No co ti budu povídat, Váňuško.
Nechtělo se mu. Opravdu ne. Ale jak jsem tak na něj tou kuší mířil a nevypadal, že žertuji… tak si Čurila Plenkovič slavný ruský bohatýr, ty gatě stáhl. Byl to pohled přenáramný, to je jistá věc, Váňuško. Tak jsem si ho chvíli prohlížel a pak povídám: ,Pořádně se vyser, bohatýre!‘ Váňuško… jak jemu se nechtělo! Jak jemu se hrozitánsky nechtělo! Ani trošku! Jenže to víš, jak jsem tak na něj tou kuší mířil a nevypadal, že žertuji… tak si tam Čurila Plenkovič, slavný ruský bohatýr, na pěšině přidřepl a na tom místě se, pěkně po bohatýrsku, vysral. Chvíli na něj koukám, chvíli na to hovno, a pak povídám: ‚A ted‘ to hovno, bohatýre, pěkně sežer!‘ Váňuško! No co? Co ti mám povídat?!
Kdybys viděl, jak jemu se ale strašlivě nechtělo! Hrozitánsky! Jenže to víš, jak jsem tak na něj tou kuší mířil a nevypadal, že žertuji, tak to hovno sežral! Váňuško… jak bych to… víš… takový pohled… no to ani není slov, co by popsala ten pohled! Takový pohled jeden nevidí za celý život! Tak směšný pohled to byl, Váňuško, že to nešlo ovládnout. Já jsem se ťi tam v tom lese rozřehtal na celé kolo, div se mi břich neroztrhl! Tak jsem se smál! Až jsem v tom velkém smíchu zapomněl, že držím kuši! Upustil jsem ji, kuše vystřelila, ale ten drnčivý zvuk, jak se šíp zabod do prvního stromu, ten mě rychle vzpamatoval! Popadl jsem osla za ohlávku a rozběhl se kolem zkoprnělého Čurily Plenkoviče, slavného ruského bohatýra, pryč po pěšině! Uháněli jsme jako o život a ani nevím jak, před setměním jsem v pořádku dojel domů. Nu… a ty se mě ptáš, Váňuško, zdali jsem znal Čurilu Plenkoviče, slavného ruského bohatýra? To máš tak – znal i neznal. Jisté však je, že jednou, a je to už velmi, velmi dávno, jsme spolu dobře povečeřeli.

Ps. Čurila Plenkovič není žádné smyšlené jméno. Tento bohatýr skutečně vystupuje v ruských bylinách i v jimi inspirované sbírce Ohlas písní ruských, kterou roku 1829 vydal F. L. Čelakovský.
Přidal age-j dne 9. září 2014
-
Hlasovalo 286 lidí
+143
-143
0
+
Další vtipy z kategorie
„Pane Novák, jaké bylo u vás léto?”
„Nevím, oba dva dny jsem byl opilý!”
-
Hlasovalo 130 lidí
+68
-62
+6
+
Datum zverejneni  15. 12. 2011
„Kdepak bezdomovec,” zlobí se pán ležící přes noc v trávě v parku, „astronom, jsem astronom a pozoruju hvězdy!”
-
Hlasovalo 126 lidí
+65
-61
+4
+
Datum zverejneni  15. 12. 2011
Uklízečka na veřejných záchodcích přistihne Oldu, jak čurá vedle pisoárů. Rozmáchne se po něm koštětem: „Vy prase, proč nečuráte do pisoáru?!”
„Je jich jen pět... a dneska je sobota!”
-
Hlasovalo 127 lidí
+59
-68
-9
+
Datum zverejneni  15. 12. 2011
Tak dlouho do lesa volal, až přišel hajný a dal mu na hubu.
-
Hlasovalo 148 lidí
+82
-66
+16
+
Datum zverejneni  15. 12. 2011
Kroužek na klíče je starý vynález, který nám umožňuje ztratit všechny klíče najednou.
-
Hlasovalo 165 lidí
+93
-72
+21
+
Datum zverejneni  15. 12. 2011
V úzké uličce do sebe čelně narazily dvě korpulentní dámy.
„No, do Prčic,” zvolala jedna. „Teď budu mít sražené mléko!”
-
Hlasovalo 147 lidí
+82
-65
+17
+
Datum zverejneni  15. 12. 2011
Předchozí 161 - 170

Zjistili jsme, že si blokujete reklamy

Prosím, vypněte si AdBlock pro Loupak.cz. Reklamy jsou zdroj financí, které potřebujeme k provozu. Díky nim může tenhle web vypadat tak, jak ho máte rádi.